Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Od 1. října letošního roku vstupuje v platnost nový zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb.

Zákon zavádí některé nové pojmy, které jsou pro možnosti zaměstnávání lidí znevýhodněných na trhu práce - i pro jejich možné zaměstnavatele - velmi důležité. Posiluje velmi výrazně roli úřadů práce v tomto procesu a nově umožňuje přenést činnosti v rámci "pracovní rehabilitace" lidí se zdravotním postižením (dříve "osoby se změněnou pracovní schopností") i na jiné organizace, kterým mohou úřady práce proplácet náklady na tuto činnost.
Zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti proto uvádí celou řadu opatření pomocí nichž se má zlepšit postavení této skupiny občanů na trhu práce a zvýšit jejich zaměstnanost.

Ustanovením § 79 - 84 zákona o zaměstnanosti jsou jasně specifikována práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Kromě základních povinností stanovených v § 81 (např. informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením, rozšiřovat podle svých podmínek možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením, vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením) mají podle § 82 odst. 1 Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby, uvedenými v § 81 odst. 2 zákona o zaměstnanosti:

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu, který činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí roku 2003 činila 16.321,- Kč.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu byl doplněn vyhláškou č.518/2004 s účinností od 1. 10. 2004.

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

1)Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Způsob výpočtu plnění povinného podílu

1)Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

2)V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; kalendářním čtvrtletím se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.

3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

4)Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl byl splněn podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti.

Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Oznámení o plnění podílu zaměstnávaných občanů se zdravotním postižením (viz. Formulář - Oznámení zaměstnavatele o plnění stanoveného podílu osob se zdravotním postižením) předloží zaměstnavatel úřadu práce příslušnému podle jeho sídla vždy nejpozději do 15.2. následujícího roku za předcházející rok a současně doloží, že odvod zaplatil.

Pokud zaměstnavatel odvod nezaplatí, uloží mu jeho zaplacení úřad práce podle příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků a předá jeho vymáhání příslušnému finančnímu úřadu.